co je to láska??
Co je láska?
No, asi zázrak. Nebo také omyl, či snad výmluva - a nejzneužívanější slovo v českém jazyce. Co už všechno lidé nesvedou na "lásku"! Jen poslouchejte: "Miluji tě - musíš to pro mě udělat!" Vždyť je to vyděračství! "Miluji to - prostě to musím mít!" To zas je špatně maskovaná chamtivost. Lidé to dovedou tak důkladně zašmodrchat!
Začněme raději odjinud. Láska, to je třeba křepelka, která riskuje svůj vlastní život, aby odvedla vetřelce od hnízda. Je to psí matka, která jazykem hladí nemocné štěňátko. Je to starý hospodář, který s nekonečnou péčí vysazuje ovocné stromky, ač ví, že ovoce se nedožije. Láska, to je život, který sám sebe zapomíná, pžekračuje se k druhému. Je to štědrost života, který ze sebe rozdává. O lásce mohu mluvit jen tehdy, když už nechci pro sebe, když to, co miluji, je pro mě důležitější.
A pak ještě něco: láska je také úcta k tomu druhému. Ten druhý je pro mě tak důležitý, že se mu nevnucuji, že nežádám, jen dávám - a vděčně přijímám. Tak to asi je: láska je štědrost - a zároveň úcta ke své bytnosti bližního.
Obtížné spojení, vystupovat ze sebe k druhému a zároveň se brzdit, nepřeválcovat. Je to vůbec možné? Ano, ač asi jen tehdy, když se lidé přestanou dívat jeden na druhého a zahledí se stejným směrem.
Totiž láska - to není něco hrozně chtít, nýbrž někomu, něčemu svůj život zasvětit. Snad nejzákladněji, láska znamená milovat všechen život, vážit si všeho života - a také být za něj vděčný.
